Kapitola desátá: Samantha

Na začátek školního roku se toho stihlo udát už poměrně dost. To, že je Chloe těhotná, už ví celá škola. Šušká si to tu každý a někdo si z toho dělá i srandu. „Naše školní barbínka je těhotná! To bude kil navíc! Z toho se zhroutí, když nebude mít svou dokonalou postavu!“ Jo, tohle říká každý. Já si ale nemyslím, že to je jediné, z čeho by se měla sesypat. Realita, že bude mít dítě, je daleko děsivější. Může si za to ale sama! Je to pitomá nána. Chudák Jamie, ten je z toho taky pěkně na dně. Musím jít za ním.

Ve dveřích se objeví dost zničená osoba, a to nejen psychicky.

„Ježiš Jamie, co se ti stalo? Ty ses s někým porval?“ Vychrlím na něj, ale hned mi dojde, že se porval s Matthiasem.

„Hmm,“ zní jeho odpověď. „Co chceš, Sam, nemám moc náladu.“

„Chci si s tebou promluvit, můžu dál?“ zeptám se, ale stejně už vejdu dovnitř. Dělám to vždy.

„Stejně nechápu, proč se pokaždé ptáš, když sem stejně vejdeš bez pozvání.“

„Aspoň trochu slušnosti v sobě ještě musím mít,“ usměju se na něj.

V jeho pokoji si sednu na postel a opřu se. Položí se vedle mě.

„Tak o čem jsi chtěla mluvit?“ řekne, jakoby to už chtěl mít za sebou.

„Tak nejprve mi řekni, jak si došel k takovému obličeji. Tvůj ret je teda pěkně opuchlý a ne jen on. Máš pěkně roztřískaný ksicht. Musela to být velká rvačka, je asi dost silný, protože ty ve rvačkách nejsi žádná báchorka, jak tě tak znám.“

Poví mi vše, co se stalo. I to, že za ním byla Chloe.

„No, máš to teď vážně dost těžký. Chápu tě, že jsi úplně na dně, ale rozhodně to nemusíš řešit rvačkami a alkoholem. No tak, Jamie! Chloe to dost posrala! Ale musíš se vzchopit, takhle dopadnout nemůžeš. Podívej, já jsem taky hodně mimo. Pořád myslím na Alexe, co s ním asi je. Je to velmi zvláštní, jsem fakt zabouchnutá a každý se mi kvůli tomu vysmívá. Nevěří, že by do mě byl Alex taky zamilovaný. Já si ale myslím, že ano. Vždyť to bylo tak úžasné, dokonalé! Vypadalo to nadějně, myslím, že bychom spolu za chvíli chodili,“ vzpomínám.

„Bože Samantho, vzpamatuj se! Fájn, budu ti to muset říct, předtím jsem nechtěl, protože si byla tak šťastná, ale už fakt musím… Alex do tebe zabouchlý vůbec nebyl! Je to taky tak trochu děvkař, víš? To, že jste po sobě o prázdninách všude plazili, nic neznamená. Nebyla si totiž jediná. Znám ho a taky jsem ho několikrát viděl s jinou. Tak mi tady přestaň básnit. Stejně je to marné a fakt mám daleko horší situaci než jen nějaké jednostranné pobláznění. Vždyť moje holka… moje holka, kterou miluji, mě podváděla a bůhví s kolika. A ještě k tomu je těhotná!“ málem se rozbrečí. Je toho na něj dost. Ale tohle mě teda taky dostalo. Alex? Alex je taky takový? Tak to už je konec! V dnešní době už snad není normální kluk! Až na Jamieho, ten je na holky až moc hodný. Tohle jsem si fakt nemyslela… Ale Jamie má pravdu. Má to stokrát horší. Bože, jsem tak pitomá!

„Tak z tohohle mi vážně sklaplo. Promiň. To jsem nevěděla, že je takový,“ už to nevydržím a začnu brečet. Obejme mě.

„Taky se ti omlouvám, nechtěl jsem po tobě takhle vyjet. Ale vážně je toho na mě moc a navíc to musíš vědět. Nemůžeš si dávat takové naděje, když to není pravda a Alex je stejně pohřešovanej. A neboj se, alkoholik se ze mě fakt nestane, i když by to nebyl špatný nápad.“

„Jsi blbej?“ kouknu se na něj, ale snaží se usmívat, i když mu to zrovna moc nejde. Chce mě rozveselit.

„No… Možná trochu,“ ušklíbne se. „No a teď aby ses namalovala znova. Černá po celém obličeji ti nesluší. I když připouštím, že k těm tvým červeným vlasům to není tak špatné. Zas nová barva, jo?“ zasměje se mi už veseleji.

Žduchnu ho. „Ty jsi fakt debil,“ směju se. Chvilku se pošťuchujeme.

„Hele, ale teď vážně, myslíš, že to dítě od Chloe je vážně mé?“ zeptá se.

„No… fakt těžko říct… U ní člověk nikdy neví. Sice ti říkala, že jo, ale mohla taky pěkně kecat. Myslím, že se k Matthiasovi má, ale u tebe měla takovou tu jistotu, že ji miluješ a neopustíš. Být tebou, nechám ji teď být, vím, že to bude těžké, ale měl bys to udělat, ať si to holčička uvědomí.“

„Díky za radu. Zkusím to teda,“ řekne sklesle.

„Hele, a když si mluvil o Alexovi… Viděl si ho s jinými holkami… Nevíš o nějaké konkrétní?“ zeptám se. Fakt mě to zajímá. Mrzí mě to strašně. Zlomil mi srdce, vypadalo to fakt nadějně, ale tohle je úplný podraz. Pořád se mi chce z toho brečet, ale zároveň mám děsný vztek. Radši ať zůstane pohřešovaný, nechci ho vidět! A kdyby Jamie věděl o nějaké konkrétní holce, aspoň na ní bych si mohla nějak vybít zlost!

„No… Myslím, že jsem ho viděl s tou černovláskou… Olivii, jo Olivia se jmenuje.“

Ha, tak té ještě ukážu, jen musím něco vymyslet!

„Hlavně neudělej žádnou pitomost Sam, jseš na to expert. Víš, že na tohle nemáš štěstí,“ řekne.

Má pravdu, vážně mi tahle oblast nejde. Vždy se to nějak zvrtne. Budu potřebovat pomoc. Ale kdo by mi s tímhle mohl helpnout? Jamie v tomhle stavu určitě ne. Hmm… budu nad tím uvažovat, snad něco vymyslím.

Když odcházím od Jamieho, potkávám Dana. Že by mi on mohl pomoct něco vymyslet na Olivii? Ale je to jeho sestra a vlastně ani nevím, jaké mezi sebou mají vztahy. Každopádně bych po něm mohla zjistit nějaké info o ní. Usměju se. To by mohlo vyjít. Přehnali to oba, Alex i ona, tohle jim nedaruji!