Kapitola dvacátá čtvrtá: Matthias

Koukám do stropu a poslouchám zvuky vlastní party, na které jsem byl asi tak deset minut. Než sem vtrhla Chloe. Musím říct, že mě vážně dost zaskočila. Stejně jak se objevila tak i zmizela a nechala mě samotného ve změti peřin. Opravdu jsem to myslel vážně, že nad tím přemýšlím nebo jsem prostě nevěděl co říct. Opravdu bych byl ochotný jít do vztahu a opravdu jsem ochotný vzít zodpovědnost za dítě. Sakra už vztah je pro mě novinka nemůže to být rovnou s dítětem. Musíme si s Chloe vážně promluvit. Sakra já o vlku a vlk mi rozrazí dveře. Chystám se říct něco ve smyslu „jednou ti to nestačilo“, ale potom si všimnu, že není sama, kolem krku podpírá Samanthu.  Vyskočím z postele „Panebože, co se stalo“ „Našla jsem ji v příkopu před domem. Říkala něco o tom že ji unesl Alex. Nechápu to Matthiasi.“ „A do prdele. Polož ji na postel.“ „Matthiasi co se děje?!“ „Chloe nic o čem by si musela vědět je lepší, když nic nevíš. Navíc se nesmíš rozrušovat. Běž domů a já už si s ní poradím. Neviděla jsi tady někde Dana?“  Obejme mě. „Matthiasi já se bojím.“ „To nic, nic se ti nestane já se o tebe postarám.“ Snažím se jí věnovat co nejoptimičtější úsměv, ale podle jejího pohledu poznám, že se mi to moc nepovedlo. Políbím jí na čelo. „Řeknu někomu, aby tě doprovodil domů, jo? Počkej tady.“  Nechávám Chloe se Samanthou ve svém pokoji a vydám se najít někoho, kdo by Chloe doprovodil domů a Dana. 

V tančícím davu zahlédnu známou černovlasou postavu, jak se plazí po nějakém klukovi. Když mě uvidí, odtrhne se od něj. „Olivie potřebuju pomoct, pojď se mnou.“ „S tebou kamkoliv“ zavrní „Fakt nemám náladu na tvoje hrátky. Nevíš kde je Dan?“ nejspíš si všimne mého ustaraného a vystrašeného pohledu a trochu vystřízliví „Naposledy jsem ho viděla v kuchyni, co potřebuješ?“ „Jdi do mého pokoje a pochopíš. Počkej tam, jdu najít Dana.“ „Chceš si dát s Danem trojku?“  Nemám náladu ji odpovídat a tak se od ní odvracím a vydám se směrem do kuchyně najít Dana. Teda jestli se tomu dá říkat kuchyň. Vypadá to tu jako ve výkupu lahví, všude se válí lahve převážně prázdné. Šáhnu po jedné plné flašce. Whisky super. Loknu si. Tenhle malý pomocníček se bude dneska ještě hodit. 

Dana nacházím v jídelně hrát beer pong. „Dane je tu něco o čem by si měl vědět.“ „Tak mi to teď neříkej, nejsem si jistý, že si to zítra budu pamatovat.“ „Vem si vodu a pojď se mnou, jde o Silvii.“ Při posledním slově ztuhne. Vím, že mě bude následovat a tak se vydávám znovu si probojovat cestu do svého pokoje, který se naštěstí nachází v druhém patře, což je zakázaná zóna.  Ale i tak dostat se ke schodišti nám trvá pár minut.

Samantha leží svlečená v mé posteli a Chloe s Olivií postávají nad ní. Obrátím se k Danovi „Chloe ji našla v příkopu, říkala, že jí prý unesl Alex.“ Ozve se Chloe „Neměli bychom ji aspoň umýt?“ „To je dobrý nápad, běžte ji umýt my zatím s Danem vymyslíme co dál.“ Odneseme s Danem Samanthu do vany. Ještě, že mám vlastní koupelnu v pokoji.  

Když se vrátím, sedí Dan zachmuřeně v křesle, sednu si na postel a oba mlčíme.  Tohle už není hra. „Co budeme dělat?“ „To mi pověz ty, ty máš jejich cejch.“ „Nemáme proti nim šanci. Nejlepší bude nechat Alexe být, vypadá to, že se k nim přidal dobrovolně.“ „Taky jsem na to myslel, snažili jsme se, ale nikdy jsme si nepoložili otázku, jestli Alex chce, abychom ho hledali.“  „A dokážeme dělat, jakože nic, že se nic nestalo. Vždyť ji proboha měsíc věznili!“ „To netuším, ale uvidíme, co nám řekne, až se trochu vzpamatuje.“ „Oficiálně tedy byla na studijním pobytu?“ „Jo to prý řekli její mámě. Co jestli my se dokážeme chovat normálně, ale chudák Sam. Ta to nezvládne.“ „To je pravda nemůžeme jí zítra poslat domů. Co s ní uděláme?“ „No já si jí tu nenechám, stačí, že už asi dneska bude spát místo mě v posteli. Nemůžeš ji vzít k sobě? Že by se o ní Olivia postarala.“ „Proč mluvíte o mně?“  Z koupelny se vyvalí horký vzduch a pára. Samantha má na sobě moje tričko a trenky. „Jo sorry nevěděli jsme jí do čeho obléknout“ prohlásí Olivia a posadí Samanthu na postel. „Proč já jediná netuším co se tady děje?“ „Chloe věř mi radši bych to taky nevěděla, takže jaký je plán?“ „Odvedete Chloe domů a Samantha zůstane u mě, zítra vymyslíme co dál.“ Na rozloučenou objímám Chloe a líbám ji na čelo, ještě jsem se nerozhodl, jak to mezi námi bude. Nebylo kdy. Cítím, jak nás Olivia ze dveří provrtává pohledem. Zůstávám sám se Sam která spí v mojí posteli. Kouknu na hodinky už skoro svítá, čas ukončit party.

Zjišťuju, že většina už odešla a jen pár lidí spí v obýváku. Probouzím je a posílám domů. Vytáhnu telefon a vytočím číslo na úklidovou firmu, za půl hodiny jsou tady.  Donesu Samanthě k posteli vodu a vydám se do pokoje pro hosty. Sotva udržím otevřený oči, ale neusnu jen se převaluju. Myslím na Alexe, jak je možný že se můj nejlepší kámoš přidal k mafii, na Samanthu a na to co musela prožít, ale nejvíc na Chloe. Nesmí se nic dozvědět, nic co by ji a dítě mohlo ohrozit. Kdy se můj život tak změnil? Dřív byl můj hlavní problém na jaký mejdan dřív jít a teď? Skoro bojuju s mafií, ale mohlo by to být ještě horší. Mohl bych na tom být, jako Dan vzpomínám si na jeho hlas plný strachu, když mi volal, že ho Silvie potetovala a že má jen dvě možnosti. Naštěstí se mu zatím nikdo neozval asi měli moc práce se Samanthou, ale i když to na sobě nedává znát vím, že se bojí každého nového dne. Zaženu myšlenky na mafii zpátky do svého nevědomí a začnu přemítat o Chloe. Dojdu k tomu, že jsem asi ochotný to s Chloe zkusit pod jednou podmínkou. Kouknu na hodinky osm hodin ráno, Chloe asi ještě spí, ale to má smůlu. Musím ji to říct, co nejdřív než si to rozmyslím.

Zazvoním na domovní zvonek. Otvírá mi Chloe ještě se skoro zavřenýma očima. „Sakra víš kolik je hodin, mám odpočívat, sám si mi to řekl.“ „Jsem si jistý, že mě ráda vidíš tak mě pust dovnitř a řeči si nech na později.“  Mířím do kuchyně. Kručí mi v břiše a vsadím se, že Chloe taky. „Máte vajíčka a tousty?“ posadí se na barovou stoličku „Přišel si nám vyjíst lednici?“ „Dělám nám snídani. Běž se osprchovat a pak přijď. To tě probudí.“ Zaraženě na mě kouká, ale potom poslechne a začne se šourat do koupelny. Udělám míchaná vajíčka s tousty a domácím džusem. Děti potřebují vitamíny, ne? 

„Nevěděla jsem, že umíš vařit.“ „Neumím, ale umím hledat recepty na Googlu, ale nezaručuju, že to bude poživatelný.“ „Jsem si jistá, že to bude vynikající.“ Usměje se na mě a usedáme ke stolu. Oba mlčíme, myslíme na to, proč jsem přišel. Zvednu hlavu od talíře a přistihnu Chloe jak na mě zírá. „Zavři tu pusu teče ti slina. Tak jsem si sundal na vaření tričko no, nechtěl jsem si ho ušpinit.“ „Proč tu jsi Matthiasi?“ „Ty to moc dobře víš.“ „Jestli je to ta možnost, v co doufám tak proč nejsme v posteli?“  „To snad páry dělají ne, že spolu snídají?“ Všimnu si, že to slovo ji vyrazilo dech. „Jsem ochoten to zkusit, ale nic neslibuju, nemůžu se zaručit, že to zvládnu.“ „Co konkrétně nevíš, jestli zvládneš?“ „Věrnost“ vidím, jak polkne a přemýšlí nejspíš o tom, jestli ji fakt stojí za to do toho jít „I snaha se cení, Matte.“ „Mám však jednu podmínku. Je to hnusný, ale uzavřeme náš vztah jako obchod.“ Vytřeští na mě oči „Matthiasi o čem to mluvíš?“ „Jsem ochoten být tvůj přítel a být po tvém boku, kdykoliv to budeš potřebovat a že teď to bude asi hodně často.“ Mrknu na její břicho „Ale chci, aby si to dítě po porodu dala k adopci. Pokud si ho necháš, znamená to rozchod.“ Vstanu a přejdu k ní, v očích má slzy. Vezmu ji za ruku. „Nevím, jestli to, co k tobě cítím je láska, ale jsem ochoten to s tebou zkusit, ale nechci svůj první vztah hned se závazkem otcovství. Přihlásím se k němu klidně mě zapiš jako otce, ale potom mám tedy právo mluvit do toho, co s ním bude a chci aby si ho dala pryč.  Vím, že bych to dítě miloval, ale za zničený život mi to nestojí za pár let budu daleko lepším otcem než bych byl teď.“ Vrhne se mi kolem krku. Její slzy mi tečou po břišních svalech a vzlyká mi do krku. „Matthiasi nevěřila jsem, že se změníš. Myslela jsem, že budeš dělat, jakoby se včerejšek nestal.“ „Chloe je ti jasný, že je to buď já, nebo dítě? Oba nás mít nemůžeš. Promysli si to. Nechci, aby si litovala.“ Políbím jí na čelo, jak je mým zvykem, a odcházím z kuchyně. Snad se Samantha ještě neprobudila.