Kapitola třicátá čtvrtá: Dan

Zvykl jsem si, že když vás svou přítomností poctí Alex, nekouká z toho nic dobrýho. Ale problémy už k mýmu životu patří, takže by nic nezměnilo ani kdybych mu práskl dveřma před očima. Pustil jsem ho tedy dál a jeho přítomnost ocenil panákem whiskey. Budeme ji potřebovat oba.

Vypadal otřesně. Nebylo to prvně, kdy jsem viděl Alexe zmlácenýho, víc či míň. Ale dnešku se nic nerovnalo. Těžko by se na něm hledala část těla, jejíž kůže by měla přirozený odstín mírného opálení. Panáka do sebe kopl na posezení a bez ptaní si nalejval dalšího.

"Kdo tě tak zřídil?" zajímal jsem se. Ukázalo se to jako klíčový dotaz.

"Zkus hádat, chytráku. Můžeš dvakrát," ušklíbl se a usykl, když škleb obnovil krvácení.

"Neříkal jsi, že teď mafii šéfuješ?" divil jsem se. Vlastně jsem to věděl od Matta, když mi slavně oznamoval, že mafii teď máme pod palcem prostřednictvím Alexe my, ale to byl detail. Tvářil se, jako by to celý byla jeho zásluha. Namyšlenej pitomec.

"Povídali. Vydrželo mi to necelej víkend. Když jsem zjistil, že se kšefty zastavily, došlápl jsem si na odpovědný lidi. Ručně a stručně mi vysvětlili že omnáctiletýmu smradovi posluhovat nebudou a mám si sbalit saky paky a vypadnout odkud jsem přišel. Že mě starej Siegel stejně držel mezi nima jenom aby se mě zbavil na těch hranicích. Jen tak mimochodem, vykopli i tvojí Silvinku. Z jejího baráku si udělali něco jako centrálu a zrádný bastardy, jak se vyjádřili, si tam držet nebudou," vysvětlil a už nenalejval, ale rovnou do sebe obrátil zbytek flašky. Naštěstí nebyla poslední. 

"Kde je?!" bylo první co mě zajímalo. Že to takhle dopadne s Alexem mě moc nepřekvapovalo. Bylo to od něj lehkomyslný. Jasně, musel bejt nasranej, když zjistil jak je to doopravdy. Ale zabít šéfa mafie i jeho dceru bylo fakt silný kafe. Na to neměl ani on.

"Teď v hotelu. Nic moc, ale když bude žít na vlastní pěst, musí se s luxusem rozloučit. Pravda, jenom prodání toho řetízku jí obstaralo kapitál na rok dopředu, ale peněz není nikdy dost. Podvody něco stojí. A bez nich se teď neobejdem," vysvětlil. 

"Jak... to myslíš?!" měl jsem neblahý tušení. 

"Jak asi. Naším vykopnutím z baráku i mafie samozřejmě neskončili. Zjevně jsou Siegelovi loajální i po smrti. Půjdou po nás. Vlastně proto tu jsem, Dane. Přišel jsem se rozloučit. A ona jede se mnou," vysvětlil. Myslel jsem, že to se mnou sekne. 

"Jedu taky. Moc loajality jsem jim taky neprokázal, takže půjdou i po mně," měl jsem hned jasno, Silvii neopustím. A nenechám ji s Alexem samotnou, zvlášť poté, co jsem se dozvěděl o tom jejich románku. Matt si taky nenechá nic pro sebe. Vlastně jsem přísahal, že Alexovi rozbiju hubu sám, ale v současný situaci to jaksi postrádalo smysl. 

"Kdepak, kámo. Stejně jsi nikdy mafián nebyl," překvapil mě. Nechápal jsem. Stáhl tričko a kromě další várky modřin a podlitin odhalil i tetování. "Vidíš ten znak? Podívej se na ten svůj." Chvíli jsem na ně zíral. Zdánlivě podobný, až na jistou smyčku okolo levé bradavky... kterou to mé postrádalo. "Mělo tě jen ochránit. Nikdo ho nezkoumal tak důkladně aby si toho všiml. Jinak by tě Silvia opravdu musela zabít. Seš volnej, chlape. Využij toho a začni od začátku." Zase se oblékl. Ulevilo se mi. Pohled na něj byl děsnej.

"Kam jedete? Nepustím ji s tebou," vrátil jsem se k předešlému tématu. Nic jinýho mě nezajímalo.

"Myslím, že se tě ptát nebude. Taková už Silvia je, mihne se v tvým životě i posteli a zase zmizí, jak to tak mafiánky dělají. Ale bylo to pěkný, ne? Hned s tvojí ségrou nejlepší holka s kterou jsem spal. Však to taky Olivii naučila ona. Se ti nechlubila? Když byla tvoje sestříčka asi v devítce, přišla za Silvií že se chce naučit líbat. Když odcházela, byla profík. Ve všem." Vážně moc šoků na jeden den. Otevíral jsem další flašku. Úlet s Alexem bych ještě skousnul, ale když dělala bůhvíco i s mojí sestrou?! Možná lepší, že odjíždí. Z tohohle by byla pěkně hnusná hádka a pochybuju, že by skončila v posteli jako ty ostatní.

"Říkala, že mě miluje..." Neměl bych se chovat jako takovej blbec.
"Jasně že jo, ty pitomče. Celou noc prořvala. A ona nikdy nebrečí. Ale s náma opravdu nemůžeš. Máš rodinu, která by tě hledala. My nemáme nikoho. Akorát bys ji dostal do nebezpečí, " apeloval na moje slabošské city. Měl pravdu, jakkoli jsem to nerad přiznával. Alexovi rodiče umřeli už v jeho šestnácti. Od tý doby oficiálně žil u jakési tetičky, která mu radši dávala prachy od státu, než se o něj starat. Nedivil jsem se, že se dal k mafii. Lepší způsob jak si zajistit poholné přežití mě nenapadal.

"Budou tě hledat policajti. Kvůli tý vraždě," připomněl jsem mu.

"Nebudou. Než jsem toho parchanta i jeho couru dcerku zabil, jel jsem na hranice, jak mi řekl. Proto koneckonců nečekal, že se tam objevím a já ho mohl odprásknout. Hádej, co jsem tam našel. Mattovu pistoli. Musela mu vypadnout při tom výbuchu. Když jsi mafii nahlásil, že si ji nelegálně obstaral, práskli to policajtům i s jejím popisem. Ti touhle dobou už určitě objevili tutéž pistoli na místě činu, s Mattovými otisky. Svoje jsem na ní pochopitelně nenechal. Mělo by se to soudit jako plánovaná vražda. Že si ji sehnal za účelem zabití Siegela. A alibi na tu dobu nemá." Lapal jsem po dechu. Hodil dvojnásobnou vraždu na svýho nejlepšího kámoše. 

"Ale oni ví, žes to byl ty. Šéfem se stane vrah dosavadního šéfa," namítl jsem.

"Nikdo mě neviděl. Nemají důkaz. Můžou si jenom myslet, že jsem si přisvojil zásluhy. Což koneckonců může bejt o důvod víc, proč mě neposlouchaj," mávl lhostejně rukou. "Na místě se dokonce najde několik jeho vlasů. Silviina práce. Ve vloupání se do cizích domů je profík. Nevyklouzne z toho. A pokud, my už budem za oceánem. Víc ti ale neřeknu. Možná občas pošlem mail." Zvedal se k odchodu. Trochu se motal, což já budu taky. Ale musel jsem se s ní rozloučit. Jakkoli mě naštvala, neměla by tohle být moje poslední vzpomínka na ni.

Nakonec jsem se k tomu ale nedostal. Rozeřval se mi mobil. Chloe?! Lepší chvíli si vybrat nemohla. "Dane, nejspíš rodím," hlesla do telefonu místo pozdravu. Byl to nejneobvyklejší začátek hovoru, který jsem zažil. 

"Fajn, to gratuluju. Zavolej Mattovi nebo Jamiemu, nemám na tebe čas," odbyl jsem ji. Místo odpovědi hrozivě zavřískala, až jsem musel mobil odtáhnout od ucha.

"Oba se na mě vykašlali. Zůstal jsi mi jenom ty," vymáčkla ze sebe trhaným hlasem.

"To ti nezávidím. Ale poradím ti, záchranka má jiný číslo," ušklíbl jsem se. V tomhle ti moc nepomůžu, kamarádko. "A vůbec, není na to nějak brzo?" Co jsem věděl, mohla bejt maximálně v sedmým měsíci.

"Je, ale prej to tak občas bejvá, když je matka na nervy. Poslední dva dny jsem strávila v depce, Dane. Zahrabaná v dekách s tunou čokolády a zmrzliny a kyselejma okurkama. Já Matta miluju..." svěřovala se mi s přestávkami vyplněnými křikem. 

"Co když to to dítě nepřežije?" zajímal jsem se. Možná by se jí ulevilo, stejně se ho chtěla zbavit. 

Její hlas nabral paniky. Že by se přece jen projevily mateřské pudy? Ukázalo se ale, že jsem se pletl. "To nesmí! Už jsem dostala prachy od těch lidí, co si ho vezmou. Milion. Kterej už navíc ani nemám. Jestli umře, budou ho chtít zpátky!" Typická Chloe. 

"Prodáš pár kabelek a máš to. Jak se ty lidi vůbec jmenujou?" Nevím, proč mě to napadlo se na to ptát. Možná proto, že jsem neznal moc lidí, kteří by byli ochotní a schopní dá za děcko mega předem.

"Ty idiote, já tu vykrvácím a ty se staráš o nějaký lidi?! Okamžitě přijeď a odvez mě do nemocnice!" naštvala se, jako pokaždé, kdy se přestalo mluvit o ní a hrozil jí nedostatek kabelek. Teprve když jsem jí to odpřísáhl a v duchu oželel erotický loučení se svou láskou, mi odpověděla. "Hillsovi." 

Sekl jsem s telefonem a sedal do auta. Jet sanitkou by zjevně bylo pod Chloeinu úroveň. Něco mi říkalo, že s množstvím vypitého alkoholu to ten nejlepší nápad nebude, ale lehko jsem ten hlas svědomí ignoroval. Hillsovi. Celou cestu jsem musel přemýšlet, co mi to jméno říká. A do prdele! Že se mi někdo připletl do cesty jsem zjistil až vteřinu před nárazem. Vyběhnu z auta. Jamie. Nedbal jsem na kaluž krve, která se kolem něj tvořila a hodil ho na zadní sedačku. Stejně mířím do nemocnice. To mi tedy Chloe pěkně poděkuje. A moje auto bude vypadat jako po několikanásobný vraždě. Nechat jsem ho tam ale pochopitelně nemohl. 

Než jsem dojel, Chloe se dokázala dostat před dům, kde na mě čekala. Ignoroval jsem její zděšené reakce když objevila Jamieho a dál přemýšlel nad tím jménem. A vzpomněl si na svoji složku. No jasně. Simon Hills. Ten, co tehdy Samanthě slíbil únos mé sestry v tom sushi baru. Věděl jsem, že to nemůže bejt jen tak. Rozrušovat ale Chloe ještě s tímhle, by ji už vážně zabilo. Všiml jsem si, že s Jamiem na zadní sedačce propletli prsty. Naštěstí byl při vědomí a dokonce i reagoval na její trapnou snahu o konverzaci. Jak je znám, do tejdne budou jak hrdličky. Ať žijí šťastné konce. 

Než jsem konečně zamířil za Silvií, počkal jsem s Chloe na chodbě než se jí ujmou doktoři. "Dane, nikomu jsem to neřekla, ale doopravdy jsem skoro v osmým měsíci. Stalo se to tudíž ještě před Mattem. Přibližně začátkem prázdnin. Věděla jsem to už dýl, ale nechtěla ho ztratit, takže jsem to nikomu neřekla. A ty víš, s kým jsem spala začátkem prázdnin," svěřila mi.

Pochopitelně jsem to věděl. Jak je tedy vidět, nebudu jediný, koho opět bude trápit otázka kde je, kurva, Alex.