Alexem jsou už fakt všichni posedlý. Vlastně by člověk marně hledal někoho kdo ho aktivně neshání. Jediná byla asi Chloe. Měla svých starostí dost, zvlášť v nemocnici, kde právě byla. Slyšel jsem o tom od táty, kterej v nemocnici dělá primáře, jen co ji přivezli. Prej omdlela, pak se probrala a odešla, ale ještě cestou začala krvácet a šup, už má postel v místnosti postrádající růžovou a vonící po dezinfekci místo její oblíbené růže. Rozhodl jsem se za ní jít, potřeboval jsem koneckonců mluvit i s tátou ohledně placení nájemnýho za zkušebnu. Jakž takž se mi povedlo poskládat kapelu dohromady, byť tam kromě Jamieho, který přišel o hodinu později a myšlenkami byl mimo, stáli všichni za houby. Zpívá jedna holka z prváku o níž mám podezření že přišla jen proto aby mě mohla vytrvale hypnotizovat pohledem. Nelly, myslím. Ale na pohled ujde, tak snad aspoň tohle nažene fanoušky. Doporučila mi ji Samantha, s níž se baví. Za pár neškodných informací o ségře mi zaplatila nejen tělem. Stejně jí budou k ničemu. Chudák, ségra. Poté co zjistila že je Matt za tu rvačku dva tejdny po škole se přicpala do školních novin aby byla tři odpoledne v týdnu v jeho eventuální blízkosti. Hned druhý den zjistila že ředitel za zvláštních a tajných okolností jeho trest přehodnotil. Aspoň tak často neotravuje doma.
"Jak ti je, Chloe?" zajímal jsem se a na stolek u postele položil pytlík pomerančů. Jinak žádný věci v pokoji neměla, její matce bylo zřejmě úplně fuk že má dceru v nemocnici.
"Radši bych oříšky v čokoládě, ale dík, Dane. Ujde to," zašklebila se. Bylo to prvně od třetí třídy kdy by mě se sladkostmi neposlala do háje a nešla zkoumat své břišní svaly ke zrcadlu.
"No jo, těhotenský chutě. Je malej fotbalista v pořádku?" vtipkoval jsem.
"Kluka chci ještě míň než holku. Ale pohlaví ještě nevím. Ani nechci. Nemůžu si ho nechat. Já... nezvládla bych to. Přistihla jsem Jamieho se Samanthou a Matt o dítě nestojí vůbec. Nemůžu mít dítě a už vůbec ne sama. Máma řekla že mi sebemíň nepomůže. Jsem úplně sama, Dane. Takhle můj život dopadnout nemá," rozbrečela se. Chloe, která nikdy nebrečí. Ach, ty hormony. Jako typickej chlap jsem nevěděl co s holčičíma slzama dělat. A jak znám Chloe, obejmout ji, vyjede po mně, kámoška nekámoška.
"Seš objednaná na potrat?"
"Nevím. Vůbec nic nevím, Dane, ale nemám moc času..." Podal jsem jí kapesník.
"Je to na tobě, Chloe. Ale Jamie i Matt by to měli vědět dřív než uděláš něco co nejde vrátit," upozornil jsem ji. Kdo ví, jak to s Jamiem bylo. Se Sam byli jen kámoši.
Vyhodila mě. Zřejmě nechtěla abych ji takhle viděl. Mířím domů. Zpozorním až když zahlídnu povědomý auto. Není to Alexovo Audi? Nejsem ale jedinej kdo je sleduje.
"Čau Dane, taky jsi viděl to co já?" Odpovím na pozdrav. Jamie. Zatímco já byl u jeho přítelkyně v nemocnici, on si asi hrál na Sherlocka Holmese a ještě se tváří jako bych ten podezřelej byl já. "Nepřipomínalo ti to náhodou Alexovo auto?"
"No, vypadalo úplně stejně jako Alexovo. Neslyšel jsi o něm v poslední době něco?" Strhl jsem Jamieho na zem, když jsem měl pocit že se dívají našim směrem. Jako bych zahlédl blesk foťáku, ale to už jsme se oba krčili v křoví. Snad nebylo pozdě. Bejt unesenej mafiány aniž bych si užil s jejich dcerkou by bylo k naštvání.
"Šíří se zvěsti o mafii," informoval mě jako by to pro mě byla bůhvíjak převratná novinka. O tomhle jsem náhodou něco věděl, když včera přišel za ségrou Matt a oba jako velkou událost vybalili dvojí totožnost naší rádoby slušné Soni. Je s Alexem na fotce, Alex zmizí a ona se v přestrojení vydá ho hledat na jeho školu. Až moc náhod. Podle mé teorie dělali na něčem společně a Alex je pak zradil. Vždycky mířil výš než si mohl dovolit. Když navíc Matt vytáhl tu složku o jejím tátovi, aspoň v jednom jsem měl jasno. S touhle holkou není radno si začínat. Pokud ale dělá Alex to, co myslím, nemihne se tu naposledy. Sledoval jsem jak pytle, které z černého auta vyložili, téměř okamžitě převzala druhá parta a pak všichni zmizeli stejně rychle jako se tu objevili. Připadalo mi jako by se jeden z pytlů hýbal, ale kdo ví, co jsem viděl.
"Nepleť se do toho, Jamie, a padej domů. Nebo za Chloe do nemocnice," doporučil jsem mu.
"Chloe...?" nechápal. Když ji viděl naposledy,musela bejt v pořádku.
"Potřebuje tě. Ve středu tě chci vidět na zkoušce," připomenul jsem mu termín a taky mířil domů. Snad už mě nic dalšího nezdrží.
A vida, přece jen něco.
"Tentokrát fakt nejde říct že bych sledoval já tebe, Soňo," upozornil jsem ji a dokonce se jí pokusil vyhnout. Nemůžu s ní nic mít. Ani být v její blízkosti.
"Však nic takovýho neříkám," usmála se. Působila už o dost otevřeněji než dřív, dokonce ani nepředstírala slušnost. "Čekám tu na tebe. Potřebuju tu složku."
"Jak víš..." divil jsem se.
"Otec má svý lidi i na policii, takže zjistili, když se ta zrzka hrabala v lejstrech. Už se o ni postarali. Chudák. Sledovala jsem Matta. A vím že ji nechal u vás doma. Jestli ji nepřinesu, budu mít doma peklo," vysvětlila.
"Proč ses k nám teda nevloupala?" zašklebil jsem se. Evidentně jsou schopný všeho. Představil jsem si co by se stalo pokud by úkol nesplnila. Představil jsem si Soňu na jednom z videí který si občas pouštím před spaním s pravačkou pod peřinou. A pak už si radši dál nepředstavoval, pokud jsem chtěl odolat touze ji začít líbat a... dost, Dane.
"Věř nebo ne, ale já nejsem jako oni. Dělám jen co mám přikázáno. Skutečně věřím v Boha, je to moje jediná možnost jak se nezbláznit. Dej mi ji, prosím. Nechci aby do toho zatáhli i tebe. Můžeš se k nim jen přidat nebo umřít. A ani jedno bych ti nepřála."
Žádné komentáře:
Okomentovat